IKONA

Po každé, když přepadne mne chuť zpřetrhat ostatním nitě,

spálit starodávné mosty, plamenným jazykem klít,

vzpomínka, že nic takového se tobě nesmí dít,

zachytí ruku moji jako rybářovi sítě,

dobře je mi známo, že jsem ti volný, tak špatný, že tě to odežene,

beztak největší z tvých představ nedosáhla by skutečnosti.

Jak říkaval jsem kdysi potichu a skrytě,

jak moc jsi moje, jak moc miluji tě,

beztak největší z tvých představ nedosáhla by skutečnosti.