Pondělí
Pondělí
Vystrašená
jako každé ráno
zhasly dnes lampy příliš brzy
cinkání klíčů na šňůrkách domova
pokašlávání
nezúčastněné pohledy
prozívaná přítomnost
(opravdu bez háčku)
o samotě
za úsvitu
větvičky po kapsách,
z každé strany se přidržet –
neupadnout do svíravého
bahna kolem žaludku
neodtrhnout oči
od novin a knížek
hledat úsměvy za
prázdnými výrazy
a najít!
(ta vážná tvář v zrcátku
řidiče tramvají – to jsem já?)
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Souhlas s předchozím příspěvkem... je to povedenej kus. Vůbec většina tvých věcí se mi líbí.
01.03.2008 11:13:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Tak Myško. Jsem v němém úžasu. Tedy byl jsem. Z Tvých "křičících" i "tichých" básní. Tvé verše hladí, ptají se a burcují. A proto se mi líbí. Jsou o všem, co se Ti líbí i nelíbí. Píšeš citem a prožitkem. A to dělá básníka básníkem. A báseň Slova, je krvavě pravdivá a jde až do morku kosti. A báseň Co zůstalo... Tak to je jedna z absolutně nejlepších básní, jakou jsem na tomto serveru četl. - Tak děkuji za Tvé verše, Myško. Ahoj M.
21.02.2007 12:32:00 | Gregy
Kdyby si myška nechalanarůst křídla a pustila víc emoce z otěží, byl by z ní sice netopýr, ale básničky by mohla mít i za 110:)
13.02.2007 20:13:00 | Miskitka
Myško,umíš,tak se neboj.
A já tak to co moře znám a tak jej také beru.
13.02.2007 19:03:00 | Vivi.~2