Má závěrečná báseň na jednom autorském čtení

Ve stresu, bojím se co řeknou na moje básně
diváci porota - Je to sračka? Je to krásné
Že píšu o hovnech, nebo o tom co je pravda
budete to hltat, nebo mi ukážete záda?
Já nevím, sám bych si je ukázal
pak na ty papíry nasral, zcenzuroval nebo zakázal
jsem sprostý prase
řeknu kurva a řeknu kurva zase
já to neřešim
trávu si ubalim
a péro vyhonim
někoho pobavim
jinýho pobouřim
jeden řekne je tam moc sprostejch slov a naprosto bez důvodně
tenhle chlap ať si říká co chce nic nezmůže
já jsem Disspraktik zmrde budu to psát pořád
jako Coleman jsem neřád, zlořád
Jako Cole Nevím kudy jít dál
ale seru na to není nic čeho bych se bál
užívám si svět a pořád mě to baví
doufám že i vás, bez úhony na zdraví
jsem dement a idiot
Nechci být ležák jako Otec Goriot
a proto si užívám mládí
je mi 18 a furt se mnou puberta mlátí
a pořád mám splašený hormony
z prdele v Tescu propíchávám kondomy
a močím na domy
tak ukončím příval svých veršů
Od jedu do Norska, Švédska na Honšů, na Kjůšů
Tak díky že jste poslouchali do konce
jsem disspraktik, kámo pokloň se
jsem samozvanej král a mám sebou prapor
znamenám inteligenci, zmrdství, mor, tumor a odpor
doufám že je vám blbě z mého básnění
tak kurva dík a sbohem vážení