Chlapec co snil o hvězdách

Když ještě malým chlapcem byl,
na rodné Zemi léhal on.
A o vzdálených světech snil
pod nekonečnou oblohou.

Jak běžel čas, on dospěl v muže,
dál vzhlížel k hvězdám Orion.
A v uniformě barvy tuže
vstoupil k letce Legion.

On svého snu se nepustil
a tvrdý výcvik přestál.
Svou lásku navždy opustil,
by hvězdná křídla získal.

Když přišel čas a první mise,
stíhač rychlost nabíral.
Smrti v tvář on nedíval se,
jako malý kluk se smál.

Jak zlatý orel na rukávu,
křídla svá on rozpínal.
A získal sobě čest i slávu,
nové světy dobýval.

Opojen svou vlastní touhou,
po hvězdách svůj stíhač hnal.
Že jeho sen mu bude zhoubou,
nikdy sobě nepřiznal.

Jak štěstěna je pomíjivá,
tak smůla špatný společník.
I jednou střela zabloudilá
střetla jeho bitevník.

Tak získal křídla oslnivá,
ohně chvost jak z komet prach.
Pak vesmíru tma pohltila
chlapce, co snil o hvězdách.