Zima bdící jako já,
studená a bílá.
Člověk občas mívá,
pocity samoty, kdy nás všechno zžírá.
Chladný vítr, kamarád se sněhem,
často tě prosím, vypadni už ven.
Deprese temnější, než zima,
je to na nic, když jsi sama.
Síla zvyku, říkají,
jenže v mé hlavě vzlykají,
představy štěstí a lásky.
Sundají si masky, ti kteří je mívají.