=Hospůdka malá

~~~~~~~~~
Před jedním lesem
hospůdka malá
zájezdní hostinec?
Copak já vím?
Před hlavním vchodem
tam lavička stála
se jménem v srdci vyrytým.
Kdysi mi dědeček o srdci povídal
„ryl jsem tam jméno své milé“
a já,to nemehlo nožem se pořezal
vidíš,na dlani mi nůž stopu zanechal...
krve jak z vola,smál se děda
to srdce se hned rudě zbarvilo
ale to jméno,jméno mé babičky
tam na té lavičce navěky zůstalo.
--
Já pak kousek u lesa
natrhám v trávě
chrpu,mák,pomněnku,kopretinu
a se vzpomínkou na ty dva
milé staroušky
květy do věnečku zavinu.
Do toho srdce se jménem babičky
jenom tak lehce mužské jméno vryji,
spolu jste žili a spolu jste odešli
snad i tam nahoře máte své
nebeské lavičky.
Ta malá hospůdka
před tím jedním lesem
za pár let se opět otevřela
a světe div se
ani ta lavička ta nezmizela.
Stojí tam pod stromem
má čerstvý lak
ale srdíčko se jmény zůstalo
to bys byl dědečku opravdu rád.
A já?
Často tam budu i s moji vnučkou
ráda sedávat…

~~~~~~~~~~~~