3. listopad

3. listopad. První sníh milionté zimy.
Že se nebudu venku mrazem klepat, maminka nevěří mi
a hledá v skříni banánovou s nápisem: Zimní potřeby.
Nalezne ji a vytahuje zaprášené čepice a šály,
aby nám nepadaly
za krk ty chomáčky tančící po nebi.

A pod tím nebem, jež se nad vším klene,
ulice v jasném sněhu oblečené.
Špína či krása není znát přes ten sněžný kabát.
Jsme ty ulice. Poklady v nás očím jsou skryté.
Jaký jsem, na první pohled nikdy nezjistíte.
Stačí tak málo a přitom tak hodně: Ten sníh shrabat.

Do školy jsem se pak hnal bez čepice a šály,
proč jsem na tebe nedal, mami? Mé modré uši litovaly.
Pod kolem první led syrově praskal
a nad chomáčky se chladné slunce skvělo.
Víc než to hřála mé promrzlé tělo
mámina láska.