strach ve stínu

Ve stínu skryti jako zbabělí sen
bloudí tu bez šance a s plnými slovy
zhrouceni žalem a slzami jen
dýchají smyslně však plní je mdloby

Ptali se sami zda svět jim dal lásku
ztraceni v poušti lapají po vodě
pod stinnou dunou sepsali hlásku
zblázněni tichostí v rozdílném národě

bojují sami s pekelnou mocností
co zmizela z dohledu s měsícem snad
svoboda je vlastně strašlivé neštěstí
malicherností stal se nám hlad

hlad po štěstí a konzumním světě
ze strachu věříme té lživé vinětě