Na prázdnou linku namaluju Slovo,
to Slovo, které obletět chce svět,
to co jsi vyslal, vrátí se ti zpět,
jak pošetilé je srdce básníkovo.
Na prázdnou linku namaluju Slovo
to Slovo, které zárodkem je vět
o tom, že život kráčí vždycky vpřed,
však zlato zpět se mění na olovo.
Těm slovům, která možná dobře nezní
svou vroucnou touhu dávám do vínku
věnujte jim prosím vzpomínku
bez Vás jen budou zádumčiví vězni.
To Slovo, které nelze už vzít zpátky
začátkem je teskné mojí písně
napsal jsem ho jak jen lze krasopisně,
snad zavede mě opět do Pohádky.
Musím souhlasit se všemi, protože je to opravdu velice zdařilé. Pěkně sis pohrál se Slovy.
27.07.2017 23:10:58 | Koblížek
Přenádherné...
31.03.2017 10:40:48 | Tvořilka Lenka
slovo je i zbraň,tak si ho chraň
umí bodnout i pohladit a v Tvém podání
zavání spíš tuší i když na konci je náznak barevných pastelek :-)
05.03.2017 19:25:08 | Danger
...jsem v pohádce, voní perníkem a skořicí. Líbí. :-))
12.02.2017 11:29:19 | Iva Husárková
Moc děkuji, jsem rád, že se Ti líbí :-)
12.02.2017 11:41:55 | Jenda P.
Jendo, jsi mi uďál radost, zrovna jsem se rozhodla držet dietu a trpím, tak aspoň čuchám... hmmmm. :-))
12.02.2017 11:44:24 | Iva Husárková
Ivo, tak to jsem rád, že má básnička Ti vyvolala příjemné čichové vjemy :-) Tak držím palce, ať Ti dieta pomůže a moc netrpíš :-)
12.02.2017 12:25:55 | Jenda P.
Tolik slov o jednom slově, to cestu k pohádce si jistě zaslouží
12.02.2017 01:21:29 | klaun