Můj strach Pavel

Je žoviální jeho svět
A u nohou mu leží strach
Jak dým tuzemských cigaret
Schovává štěstí po kapsách.

Já šmejd a asi to i tuši
Mohu jen hádat zda má duši
A chodí se mnou tu a tam
A já jen tiše předstírám,
Že vlastně žádný Pavel není
Že jednám jako na povel
Je pro mě velkým překvapením,
Můj strach se jmenuje Pavel
Můj strach se jmenuje Pavel...

Je odtažitý podivín
Je hercem, když je zapotřebí
Je jedno samé, jako já,
Když myslí, že se jednou změní

Pavel má rád všemožné hry
A hraje jednu za druhou
A smutně je mu
Z toho, že je to jen nejistotou

A dělá to, co je a není
A jedná jako na povel
Je pro mě velkým překvapením,
Můj strach se jmenuje Pavel
Můj strach se jmenuje Pavel...

Ach Pavle, můj bazální strach
Po štěstí vždy jen zmar a krach
Po tobě já...a po mě ty
Jsme oba zvláštní předměty

Jsem stejná jako vlastní strach
A oba štěstí po kapsách
A je to jako na povel
Ach Pavel, Pavel, Pavel, Pavel...