jsi jako poupě, stačí jen rozkvést..

když ta neřest prolíná se mi do očí
líbilo by se mi milovat fracka
nebo možná
ho nenávidět
není plochej
jako moje břicho bejvalo předtím než...
jsem zapomněla bejt kočka
fňukám, hej!

 

stydlivost udeřila mě do tváře
zranitelnost jsem si naordinovala dobrovolně
chtěla jsem ti ukázat,
že
asi, že se nemáš čeho bát
že
jsem jenom tvoje

a už nikdy nikoho jinýho

 

ENTERING THE VOID!

 

vstupuji do tvého prázdna
protože vím, že budu trpět
miluju
to
možná
znáš to, nebo ne?

 

HATE MY OWNSELF!

 

čím, to je že ničíme sami sebe, když nám ublíží druzí
cítíme se potom bezcenní?

nemám význam ve světě, kterej je tolik plnej bolesti
nemáme smysl
nemá to smysl
haha

 

spratek a kmán
princ z nemanic
chtěla jsem bejt na moment tvojí princeznou
tou
která ví, co je to
co je
to
bolest

bejt blízko samotnému pánovi zla

naivní hloupá inertní děvka

 

ale tohle nebyl ten hlavní uzel našich svázaných hlav
uvolnil ses ze sevření
odmítnuls
byla to jenom HRA

 

SO LISTEN? U MEAN NOTHING! NOTHING AT ALL TO ME!

 

všechny ty básně, co jsem Ti věnovala
dát ti svůj slaďoučkej přeslaďoučkej dortík plnej neupřímnýho blití

ve snaze bejt snad roztomilá

jednoduše plochá jako tvoje břicho,
tam kde sídlí duše
v bři-še

 

budeš mi chybět
jedna tvoje desetina

ta, která se dívala mým směrem a na chvíli si dovolila splývat
ta, která se mě nesnažila učit všem divům světa
ta, která mi neotvírala oči žhavými kleštěmi

 

ten týpek v kapuci  s podobou démona, co seděl na hraně hřbitova a díval se mi do oken

jestli mě měl rád