Jako malá trhala sedmikrásky,
teď si hryže nehty a vyškubává vlásky,
s věčně plným břichem pláče hlady
a v ornamentech na koberci vidí hady;
Jako mladá byla lehká děva,
teď ukáji ji lahev a hnijící kus dřeva,
dřív svými boky houpávala ladně,
dnes se topí v žalu a je hlouběji než na dně;
Jako matka selhala a podřízla své děti,
teď pláče za mřížemi a čeká ji stětí;
z nejtemnější kobky drásaj' uši steny
dříve vnadné, dnes již mrtvé ženy
...a supi už odletěli