PEKLO NENÍ JEN V POHÁDKÁCH
koho by děsilo peklo
když realita ho dávno překonala
ta selektivně virtuální
televizní
jež ale cudně zamlčuje
naše vlastní zločiny
tisíce povražděných dětí
nikoho nebolí
co oko nevidí
jenže peklo je rozpínavé
až zabolí do naší krve
mimo obrazovky
bude opravdové
žádný pc špás
až bumerang reality
doběhne i nás
Praha, 1.3.2017
https://www.youtube.com/watch?v=ZA3Fl-NmKak
Někde jsem četla, že peklo v tom smyslu, přijdeš do pekla, neexistuje... protože peklo si zažíváme již tady a to díky sobě samému, každý má to své...:-)možná je to nesmysl, ale rozhodně stojí k zamyšlení...
02.03.2017 20:54:40 | zelená víla
Určitě to stojí za zamyšlení a něco na tom podle mě může být... Sám si občas hraju s představou, že život vezdejší je možná jakýsi očistec... ;-)
02.03.2017 21:52:53 | Amonasr
je pravda, že mě život naučil, že věci jsou takové, jak na ně nahlížíme... něco mě potká a je na mě, jak s tím naložím, buď to vezmu jako tragedii a jako tragedii to budu žít nebo z toho vyťuknu to pozitivní a beru to jako přínos a tak to žiju... svobodná volba... i když je to někdy těžký, to přiznávám... mám tetu, vždy to byla zlá osoba, ale což, já byla malá a neřešila to, když jsem povyrostla a něco zařizovala jí se to nelíbilo, dala mi facku se slovy, že ona je nejinteligentnější část naší rodiny a že to udělá za mne... tak byť mi bylo něco přes dvacet jsem se ohradila za to vyfasovala onu facku a utekla jsem... řekla jsem jí své k té nejinteligentnější části té rodiny, ne nic zlého, ale to, že takhle nebude s mými rodiči jednat... od té doby jsem ji neviděla... necítím mít tohohle člověka ve svém prostoru tady, naši do mě hustili, že se mám jít omluvit, neshledávala jsem důvod k tomuto a jsem hlava tvrdá... po téměř dvaceti letech píše výhružné dopisy svým dětem, hádá se s nima, je zlá... nedávno mi mamka řekla, ty jsi to snad tehdy už tušila ... netušila jsem nic, ale udala jsem hranice chování... a nevyhledávala jí... nepřeju jí nic špatného, jen je mi lhostejná a nezatěžuju svou hlavu jí... proč taky... až po dvaceti letech to mamka pochopila... :-) jen si myslím, že právě ona x let to peklo žije a oni s ní... já se do něho vtáhnout nedala, naštěstí...
02.03.2017 22:12:34 | zelená víla
Příběh, který stojí za zamyšlení. Sdílím Tvůj přístup - myslím si, že člověk má žít především svůj vlastní život co nejkvalitněji a pokud mu ho někdo chce neustále z nějaké nesmyslné zášti torpédovat, je nejlepším řešením se od takového člověka nekompromisně odstřihnout. Není to často snadné, ale vyplatí se to. O to víc pak může věnovat své pozitivní energie lidem, kteří za to opravdu stojí... :-)
03.03.2017 11:35:55 | Amonasr
Život je cesta peklem,
ale ať již z něho vyjdeme kdekoliv
bude se nám hodit že jsme ho k smrti nesnesli.
A až budeme na onom světě
vzpomínat na Luciferovo kopyto,
které nás pořád kopalo do zadnice,
bude to s vděčným pousmáním.
Tak neumírejme dříve
než si to vyžádá tělo
a nespěchejme
kam by se nám chtělo.
01.03.2017 22:11:05 | Slav Milo
Bumerang reality ať se vrátí
do rukou odkud hozen byl
ať mine mne
nechci být jeho cíl...
Děkuji všem za vlídné zacházení
já človečenství chci žít
a ne bumerangové zápolení...
01.03.2017 14:39:47 | JSJ
Promluvila jsi mi z duše a k tomu krásně poeticky - to by obstálo i samostatně. Díky :-)
01.03.2017 14:46:50 | Amonasr
....PEPO, JSEM RÁD, ŽE JSI NAPSAL ZROVNA TAKOVÝHLE BALADICKÝ TEXT....SKUTEČNÉ PEKLO, LZE ZAŽÍT UŽ NA ZEMI.....-D* ST*
01.03.2017 12:26:27 | Frr
Kdo zažil peklo, ten se bojí ono slovo jen napsat...zločiny druhých bývá také těžké nést...protože ať chceme, či nikoli...jsme součástí celku...žijeme v uspěchané době...člověk nedokáže opravdově naslouchat člověku...ale i to nás dožene...protože tu jsou zákonitosti...na které jsme naštěstí krátcí...ÚSMĚV...Z.Děkuji...za Tvou podnětnou poezii...díky níž se také ptám...?
01.03.2017 11:17:30 | zdenka