Minulost

Prohrabuji se historií,
minulostí, která by měla zůstat uzavřená.
Běhá mi mráz po zádech,
když pročítám některá tvá slova,
tvé slovní spojení, cos napsal
kdysi,
v minulém století…
…alespoň mi to tak připadá.

Snažím se najít hranice,
hranice nemožného.
Koho z nás to bolí nejvíce?
Tak zní otázka,
na kterou není možné odpovědět.

Dávám si další šalvějový bonbónek,
na bolest v krku.
V uších zní mi píseň,
co slyšela jsem naposled,
před ztrátou našich hlasů…
Samým překvapením ztrácím dech…
…když začnu vnímat její melodii,
V hlavě se mi vyrojí spousty vzpomínek,
pociťuji melancholii…

Zvyšuji hlasitost, zem se třese.
Mám chuť tancovat,
Přidáš se ke mně?
A pak trochu zvolníme, pohlédneme na hvězdy,
třeba najdeme, to naše souhvězdí...
…tak jako kdysi…

Nalévám si další sklenku,
červeného vína,
ať zapomenu na chvilinku,
na to,
jak bylo mi
s tebou moc fajn.