Jazzová

Barva jazzu je modrá.
Modrá a smutná,
jako žal v tvých očích ukrytý,

modrá a krásná,
jako nebe bez mraků,

modrá a rychlá,
jako horská bystřina,

modrá a chladná,
jako tělo, které umírá

modrá jako modré pondělí,
jako klid před bouří v neděli.

Možná že je žlutá,
jako slunce, když se rozzáří,

žlutá jako barva hněvu,
s nímž ráno v tobě vychází,

žlutá jako pampeliška,
na velkém lučním polštáři.

Určitě je červená,
jako líce tvoje když je zulíbám,

červená jako tvoje ústa,
která rád teď ochutnám,

červená jako ranní mraky,
jako krev kterou pro tě prolévám.

Nebo snad zelená?
Jako barva nových počátků,

zelená jako louka,
jak pastva z nebe beránků.

zelená jako pole,
když vstává jarní osení,

zelená jako závist,
co lidstvo stále provází

Ne! Už to mám,
jsou v ní všechny barvy duhy,
tak jako život barevný je sám.