V přítomném čase, znova a zase
pozdvihám hlavu z dlaní.
A život, zdá se, blíží se kráse.
Definuji svá přání.
Osobní štace reinkarnace
míjí často představy.
A moje práce je komparace.
Definuji své stavy.
Za mnou kolona, přede mnou clona,
jenom sám sebou bitý.
Kde je i ona, cítím se doma.
Definuji své city.
Pojem bytosti bez bezduchosti
a jsem v šachu(!) král i dáma.
Maso a kosti bez budoucnosti.
Definuji sebe sama.
Ta duše s tělem ve stavu bdělém
je jen bárka s kterou pluji
ve světě celém, jsem z toho jelen.
Definuji mysl svoji.
Na cestách časem myšlenky s hlasem
a ztracený lodivod.
Vzpomínám na sen a jako blázen
definuji svůj život.