Někdy láska nestačí...

Prohlížím si naše fotky,
hlavou mi probíhá,
vše, co jsme spolu zažili.
Poslouchám hudbu,
co jsme spolu slýchávali.
…jde mi mráz po zádech…
Svět se točí,
slzy stékají mi po tváři,
už jen čekám, až tohle skončí…

Už nehodlám si hledat důvody,
proč tohle všechno ještě lepit,
nemám sílu k tomuhle boji,
k boji jdoucího ruku v ruce beznaději.

Někdy láska nestačí,
ďábel si vždy svou cestu najde,
aby nás mohl potrápit
a ukázat svou sílu v citové manipulaci.

Věřila jsem, že ti to dojde,
copak to nevidíš?
Jak se vše vrátilo do staré koleje,
Tak jako kdysi…
…jenže tehdy jsme od toho všeho spolu utekli
a bylo nám skvěle, vzpomínáš?

Nevěřila jsem, že tohle někdy přijde,
tak pojď se k tomu postavit čelem,
chovejme se jako dospělí…