Diskokoule

Úterní dopoledne smutné jak slunečníky v dešti
zavedlo mě do uliček zakalené mysli
zamotalo do tkaniček zablácených tenisek
kterým se obloukem u léta vyhýbám

Má k smíchu snaha být lepší než včera
připomíná nůž ostřím po kamenech světa
sním v barvách duhy a peletě hvězd
ale žiju ve nudném filmu Bustera Ketona

Má hlava, disko koule pod stropem štěstí
odráží světlo a nechá si jen stíny
má hlava, pod stropem v zakouřeném baru
smutné oko ošklivé manekýny

Mé představy končí kousek za laťkovým plotem
nedovolí mi roztáhnou křídla a dopřát si dotek
do těch míst kam dojdou jen ti vytrvalí
kde je ta čára, kde jsme kdysi spolu stáli

Uzel u kotníků co mě prý chrání
vytlačil za ty léta pěkné jizvy
snad se mi podaří najít jeho konec
a stále věřím, že jednou povolí
ještě není čas na vzdávání
ještě je na to příliš brzy

I když dnes stále cítím, že je ..

Má hlava, disko koule pod stropem štěstí
odráží světlo a nechá si jen stíny
má hlava, pod stropem v zakouřeném baru
smutné oko ošklivé manekýny