Z kapky deště

je zvěrná svému muži
vypráví mu
opepřené fantazie
až se mu dech úži

...

už asi pochopila
žes byl dvojí tváře
protože si musí přiznat
že má taky masky
nechce jiné zatěžovat
raději brečí do polštáře,

avšak třeba Tě to potěší,
kvůli tobě již nebrečí

...

Pod plytkou vodou 
bujarého smíchu
moře smutku

Pod mořem smutku
téměř u dna 
radost pravého 
JÁ
probublává

někdy až na hladinu

jak se zdá, 
do hloubky si troufne 
jen málo kdo
a až ke dnu musí sama

https://www.youtube.com/watch?v=hq2KgzKETBw

Smutek ji kecá, že je sama
pravdou je, 
že spousta je těch kolem s křídly
trpělivě čekaj, už si zvykli

a je vděčná za ně
i když nemaj něžné dlaně