Studánková

Za den celičký
ani kapička vodičky
mezi mračny bída
suchopár
i slzy smutku hlídá…

K čemu trojí pláče
a srdce mezi trny
jak opuštěné ptáče
vodo, kde jsi
v zapomenuté studánce
skryta mezi kamením
nedospána v jehličí,
že o tobě ví
jen oči smutné srny
tak v bolesti, ač nekřičí …