Namodralé šero

Namodralé šero

Anotace: ...za oknem

 

Cestou sem

vítr mu sfouknul slzy z očí

aby rozeznal siluety stromů

a jejich větve

co se v tom větru pootočí

 

aby ještě jednou

mohl spatřit za oknem

tu milovanou tvář

 

Ještě o něco dřív

než se její stín stihne otřít

o konečky řas

 

ještě dřív

než se nadechne ticha

s nesplněnou touhou

znovu a zas dýchat

 

s touhou zahnat ten sen

a probudit se

zase uvnitř sama sebe

s pohledem upřeným

do namodralého šera nebe

 

 než ho navždy zahalí

smuteční mraky

 

 

------------------ 

a v tu chvíli se otočila

aby nemohl spatřit

oči svý mámy

která už dávno

přestala věřit na zázraky

 

 

Autor Nikita44, 22.04.2017
Přečteno 426x
Tipy 25
Poslední tipující: martinaV, Akrij8, básněnka, zdenka, Amonasr, Dreamy, Philogyny1, Iva Husárková, Joe Vai, Kapka, ...
ikonkaKomentáře (21)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Pro mne je víc patetická, jen vítr smí nosit daň, co váží víc než nicka...

08.05.2017 09:00:58 | básněnka

líbí

Krásné...Úsměv.Z

24.04.2017 16:41:11 | zdenka

líbí

..díky Zdeničko

24.04.2017 17:37:10 | Nikita44

líbí

Hodně silné a působivé - kdysi můj nejlepší kamarád se "nadechl ticha" v náručí své mámy se stejně "nesplněnou touhou". Vzpomněl jsem si po přečtení na něj a vybavil se mi i ten dům na kopci, možná i stejné oddělení, kde předtím pobýval... Mohlo by to být klidně o něm, kdyby to nebylo na apríla už 34 let... ST

23.04.2017 21:14:15 | Amonasr

líbí

..tohle bylo na oddělení, kde jsem toho dne měla službu a ta podobnost s tím co jsi mi napsal je opravdu veliká..děkuji za Tvoji odezvu:-)

24.04.2017 16:35:43 | Nikita44

líbí

Dík patří Tobě za to, že to dokážeš zvládat, klobouk dolů... Umím si představit, jak je to i emočně vyčerpávající. Určitě je ale moc fajn, že právě Ty jsi jim nablízku... :-)

24.04.2017 22:11:41 | Amonasr

líbí

Někdy si myslím, že víc už ze sebe nedám, ale ono to vždycky zase jde:)

25.04.2017 20:18:31 | Nikita44

líbí

Máš v sobě zkrátka hloubku, takže je stále z čeho čerpat - jako ze studny :-)

26.04.2017 23:04:07 | Amonasr

líbí

..děkuji Pepo, Tvá slova jsou jako živá voda..:-))

27.04.2017 15:05:42 | Nikita44

líbí

:-))

27.04.2017 17:45:46 | Amonasr

líbí

nevím proč, při čtení se mi vybavil velký strý dům, některá okna svítí, a dole stromořadí, je už skoro tma, sněží a tiše probleskuje světlo pouliční lampy, dole stojí malá postavička...

23.04.2017 10:29:35 | Philogyny1

líbí

..zajímavý je, že ten starý dům jsem tam měla, než jsem jí upravila:-)))

23.04.2017 20:27:23 | Nikita44

líbí

probuzený sny jsou nejkrásnější... konec mě dojal... ST. :-))

23.04.2017 10:05:47 | Iva Husárková

líbí

..děkuji Ivčo, napsala jsem ji v určitém rozpoložení a odrazila se v ní zase jedna moje dlouhá, smutná služba o víkendu:-((

23.04.2017 20:26:13 | Nikita44

líbí

Tvoje dlouhé smutné služby mi dělají starosti, ale chápu, že andělé si moc nemůžou vybírat... :-))

24.04.2017 11:44:59 | Iva Husárková

líbí

..asi to tak má být, Ivuško, věci se nedějí jen tak, všechno má svůj smysl:-))děkuji za empatii

24.04.2017 16:31:40 | Nikita44

líbí

taky myslím, objímám Tě. :-)´)

25.04.2017 06:47:21 | Iva Husárková

líbí

cítím tam bolest,tak brzký úsvit...

22.04.2017 23:30:53 | Danger

líbí

..je tam skrytá

23.04.2017 20:23:51 | Nikita44

líbí

Nikorinko-tahle Tvá je kouzelná...její magická odstínění mě uvedla do krásně namodralého svátečního polosnění...:-D ST*

22.04.2017 21:30:12 | Frr

líbí

Děkuji moc, ani nevíš jakou mám radost:-))

23.04.2017 20:21:29 | Nikita44

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel