Sebeklamná

Srdce se hojí,
ale pořád to bolí,
loučím se s tebou,
s pocitem,
že jsem byla sama sebou.

Už nepálim mosty,
je to snad prostý,
stačí se posunout,
zas o kus dál...

Vystoupit ze tmy,
vyčistit svědomí
a říkat si,
že už to tolik nebolí...

Tak sbohem!

Já jdu si dál lhát...