Hypomanická epizoda

Není to pocit sevření, leč lehkým krokem k popravišti
Hltali její vzezření, té, co nezbyli žádná příště.
Ve zlomku slávy z marnosti, s lechtivým chtěním hédonisty
Nač si připouštět starosti, konec je přeci stejně jistý.
Je snad jen obnažený krk tím nejjistějším vykoupením?
Když dáváš hlavu na špalek a koketuješ s utrpením?
Pro srdce plné tajemství je nejvyšší táto víra:
Jen krása, kam se podíváš, na tu se přeci neumírá.