Nebe

Tvé slzy mi promáčely kolena
Dojaly mě k zapomnění
Dusily vlahým deštěm
A utopily mé vlastní v nánosech špíny z obličeje

Jak jen bych mohla zapomenout
Jak jen bych mohla přestat snít

Nebe nemá hranice
Ani barvu kterou nahraje
V lánech řepky si smrt hraje na honěnou
Dokud mě nechytí do spárů horečky a horečnatého snění
Utopeného
V žaludku

Košile se mi lepila k hrudi
Ty jsi omámeně zíral
Možná jsem měla v očích celý svět
A možná ho kus chybělo
Stejně jako důvěry v uzdravení
Nebo nekonečnosti odpuštění

Nebe má své kandidáty
Vyvolené
Poražené
I oběti