KOTVA

KOTVA

 

 

 

 

chceš letět

letět

nevíš kam

a zároveň

zároveň

jako bys byl

připoután

nevíš k čemu

 

chceš být

být

sám sebou

především nebýt

ale sám

 

v srdci nepokoj

a taky něco

něco

jako závaží

které

když se vznášíš

škrtá o kameny

jiskří

a někdy i bolí

 

ne

není to závaží

je to kotva

jež při tvém letu

hledá kyprou zem

a v ní

v ní v hloubce ukrytý

pevný neochvějný bod

za nějž by se zachytila

 

aby ti dala sice

i nadále stoupat

toulat se nebem

nad krajinou

však na řetízku

jímž tě pojí

s tobě přisouzeným místem

chvějícím se srdcem

země

       duše  

               těla

mohla ti posílat

nenápadná psaní

podprahové vzkazy

 

aby tvá víra v cosi

co není pomíjivé

co tě i ve snech přitahuje

neschla bez naděje

 

aby tvá láska dala světu

svou osobitou vůni

aby tě po paměti

poslepu

i po zklamáních

vždy znovu nacházela

 

aby ti nikdy

nikdy doopravdy

kamsi beze stopy

vyprahlá marnou žízní v tobě

 

nezmizela

 

 

 

Praha, 7.5.2017

 

https://www.youtube.com/watch?v=411iOnRcjAU