Tak nějak o troše lásky

Čas nastavil svou tvář
a čelíš všem barvám
svých pocitů
tak vehementně
až se prostě ztratíš
ve spojení
se sebou
a přitom
Jsi tak neskonale
krásný
ve své zranitelnosti
a nahotě duše

Stačí jen letmý závan
vábení našich těl
a pak už pouštíš
zábrany
a jsi odevzdaný
tomu co přichází
odevzdaný jediné
chvíli
Kde všechny barvy
tvých pocitů
splynou

Jsme neseni křehkostí
každého nádechu
a výdechu
Tou nekonečnou vlnou
beztíže

...než nás prostoupí
propast našich realit