Vlaky

Nesmysly mé mysli

jsou únavnější než stereotyp s lopatou

Jsem jak na překladišti

odkud nikam vlaky nejedou

 

Krásné prázdné vakuum

do něhož sázím a nic neroste

Kvantum nenahradí kvalitu

když vstupují nezvaní hosté

 

Soustředit se

není nač

Můj pohyb mimo mě

je zoufalý pokus

po sedmé

Zbavit se všeho ničeho

Co jak prach na mě sedá

a domluvit si nedá

 

Vše má svůj strop

i kvantum poznání jednou přeroste

a v rozpadu atomu

se pak dějí věci úžasné

 

Moje mysl potřebuje jaderný výbuch

ať ten zatuchlý vzduch

nasákne aktivitou

pro vše nespojené

ať se hřib k nebi zvedne

 

Bouřky, vichřice a tornáda již nestačí

Jedu načerno

a blíží se průvodčí

 

Měl jsem štěstí

také nikam nejela

Rak tomu říkám

příhoda veselá

                                                podmíněná náhoda