minulost je jeskyně plná kreseb
brejličky
jimiž proskakovaly
jiskřičky
tvých očí
snímala si otisky
svých rtů
abys je přiložila
k mým snům
dýchala jsi jako stromy
v košilce hebké jako březová kůra
po určité době se už nepoznáváme
jsi rozpolcená
a já nevím
kterou z tvých polovin jsem vlastně znal
PS.
VÍŠ, ŽE TY HOUSLE NEZNÍ ŠPATNĚ.
A to jsem je ani nenaladil.
Přečteno 458x
Tipy 39
Poslední tipující: básněnka, Akrij8, Iva Husárková, Alci, zdenka, Nikita44, Frr, ZILA78, odnikud, Amonasr, ...
Komentáře (12)
Komentujících (9)