O studánce

Když studánka umírá
kdo uslyší
její poslední vzdech
to smrt žhne
plameny dotírá
a řeže
rovnou pod krkem
jaký to má spěch ...

Ale ty
ptáčku zádušní
ty ji ochráníš
zas přineseš
vodu ve volátku
tak těžkou
až ze dna
až se ti v očích tmí
jakobys nesl křištál
všeho světla
a chtěl křísit
život v jezulátku ...