Někdo zatáhl za ruční brzdu

a svět mě zklamal

lidi mě zklamali

každé ráno otevírám oči a přeju si aby je zavřel někdo jiný

každý se se mnou raduje a vštěpuje mi své odřezky do těla

ty teď budeš takhle šťastný a být happy znamená 

že víš co chceš a když ti nic nechybí a kámo

dej se už dohromady ty teda vypadáš hrozně

že jsme se vůbec potkali

chci žít zcela sám

ale nechci zůstat o samotě

jména nic neznamenají pouhý shluk písmen

nezůstalo mi skoro nic a nevím nic o čem bych věděl

co mi má udělat radost co mě má potěšit

všichni okolo se radují

plánují

a já je sleduju a mířím jinam prostě pokaždé jinam

ale tentokrát cítím že je to naposledy

nesvítím neprahnu po zítřcích nevnímám teplo slunce

a v dáli budoucnost pro kterou jsem se nenarodil

a ten hlas který mě vede

ten vnitřní vypravěč

vyhasnul a zůstalo po něm ticho to ticho které jsem si tolik přál

a teď vůbec nevím

jak ho ustojím

nevolám o pomoc

jenom se tak sám se sebou loučím a v bolestech druhých stávám se na okamžik

zázrakem

tím pravým skutečným dotekem neskutečna

když jsem v hajzlu a všichni kolem vypadají

že to vidí

ale vidět nechtějí

"svět je boží místo a chci tady zůstat jak nejdéle to jen půjde"