K SMÍCHU
K SMÍCHU
K SMÍCHU
smějeme-li se donkichotům
pro jejich zápasy s větrnými mlýny
vysmíváme se především sobě
netušíce
že mnohé přeludy máme za hodnoty
za něž předstíráme svůj boj
ve snaze úslužně zobat z ruky
vysmátým cynikům
na rozdíl od donkichotů
neriskujeme vůbec nic
natož svou důstojnost
kterou jsme
(už ani nevíme kdy)
vyměnili
za třpyt laciných štěstíček
korálků pouťového blahobytu
Praha, 17.7.2017
https://www.youtube.com/watch?v=_We9Diu2c5s
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
před spousty lety jsem donkichotsky si umínila, že zavedu psa do každého zařízení v jednom malém městě... velký sousto... našla jsem si organizaci, nakráčela tam a sovu vizi přednesla ředitelce...razítko na mém osvědčení právě tohle dělat sotva zaschlo, houby zkušenosti :-) ředitelka si mě prohlídla a pronesla, fajn, sežeňte si na to peníze... jsme neziskovka, jak víte... a šup, náraz... tak jsem sedla k pc a učila se jak psát granty...a tak jsem ho napsala, organizace mi dala záštitu, co víc jsem si mohla přát a pak jsem čekala... a dočkala se... zazvonil telefon... vyšlo vám to, zítra vás očekávám... týýýýjooo...co teď? říkala jsem si... razítko uschlo, ale nezkušená jsem byla pořád... ale šla jsem do toho... legrační bylo, že jsem byla vyškolená, zkoušky jsem udělala, ale tím to končilo :-) na druhou stranu jsem byla jediná, kdo v té organizaci o tom alespoň něco věděl... :-)))) a tak jsem se učila za pochodu... a učím se dodnes... byla jsem nadšená, zapálená... neměla jsem limity... nabíjela mi radost pacientů... a jednoho dne jsem zjistila, že ředitelka té organizace si na tom honí své ego, svou pozici... sedla jsem si na zadek, ne sedla, spadla z velký výšky...a uvědomila si, že této paní nechci dát už ani halíř z grantových peněz, co jsem pak dokázala sehnat... sbalila si pár švestek svých a šla, vyhrožovala mi, právnička mi radila, abych si svoje know -how hájila a získala následně peníze z toho, co jsem tam založila... odmítla jsem to... šla jsem dál...ztratila jsem iluze, ale nezradila sebe v tom, těmi penězi platit někoho, koho jsem nechtěla... ať se udáví... :-)))odešla jsem s pár rámečky z mého stolu a zklamaná lidsky, ale dalo mi to... byla to ta nejlepší zkušenost, kterou jsem mohla získat... nevzalo mi to nadšení, ale dalo mi to ... přemýšlej s kým se dáš do spolupráce... :-)
27.07.2017 23:27:35 | zelená víla
Ty jsi úplná studnice na úžasné reflexe a asociace... Ano, donkichotství je často naivní a samolibým hlupákům proto i směšné... Je snadné se nechat tím či oním otrávit - o to obdivuhodnější ale pak je, když se dotyčný otrávit nedá a dívá se na svět stále pozitivně. Máš můj obdiv :-)
31.07.2017 15:00:48 | Amonasr
...riskujeme život, ale naštěstí o tom nevíme...a tak se sobě smějeme...;-)
18.07.2017 13:46:00 | bogen
Ano, velmi výstižné.
18.07.2017 10:25:27 | Milena
Tak ti nějak nevím, hezky se v tvých řádcích "melu" a možná bude moudřejší si v tichosti popřemýšlet...o sobě. :-)
18.07.2017 10:15:55 | Dreamy
To mají mé texty nejraději, pokud motivují k přemýšlení (nejen) o sobě - díky za to, milá Dreamy... :-)
18.07.2017 10:23:20 | Amonasr
Máš pravdu...nikdy není člověk sám,
pořád "v jednom kole"...
lidí s vlasy, i těch,
co mají hlavy holé...
a říká se, čím víc hlav,
víc rozumu,
proč jen štěstí mám,
na ty "po rumu"? :-)))
18.07.2017 10:51:49 | Dreamy