tři jsou moc

okolo byla tma

evidentně jsme byli v nějaké místnosti

prostorem se nesl zápach moči


podle dýchání a jiných zvuků

jsem odhadl

že nás tu bylo tak pět až šest chlapů


,,kde to sakra jsem?,, zeptal jsem se


ticho


zkusil jsem druhý pokus: ,,hej, jste hluchý?,,

,,oni nemohou mluvit,, ozval se někdo z rohu


,,jak to?,,

,,mají sešitá ústa,,

,,a jak to, že ty mluvíš?,,

,,já tu nejsem za pomluvu,,


sáhl jsem do kapsy

vyndal krabičku cigaret

a jednu si zapálil


oheň sirky

slabě ozářil roh místnosti

ve kterém seděl taxikář

který mě kdysi okradl cestou na letiště


posvítil jsem

na druhou stranu

a zahlédl siluety ostatních

potom zápalka zhasla


,,za tři cigára tě vykouřím,, řekl taxikář

do tmy

dlouze jsem potáhl z cigarety a mlčel...


,,přemýšlej o tom

jsem tu jedinej nezašitej,, pokračoval

a na opačné straně místnosti

to začalo šustit


,,pusťte mě ven

já sem nepatřím!,, zakřičel jsem do tmy


,,to si tu myslí každý!,, vyprskl smíchy taxikář


smát se začali i ti zašití

chrochtali, kuckali, smrkali si do vousů


vyskočil jsem k nim

a začal mlátit pěstmi do tmy

ozývaly se rány, dunění a funění...


za chvíli byl klid

už nevydávali žádné zvuky

přestal jsem


škrtl jsem další sirkou

otočil se

a šel k nezašitýmu


už se nesmál a kryl si obličej


naklonil jsem se k němu

foukl mu dým pod nos

a řekl: ,,tři jsou moc rikšo

dám ti dvě...,,