Anotace: 21. 7. 2017
***
Jako nevědomost dítěte o starostech světa
když myšlenka ztrácí směr
aby ptáci rozsápaní větrem
mohli proslzet miliony nocí
které už beztak nikdy neprožijí
v krásných vteřinách smutku
ve vteřinách úplného zapomnění
vůní a neurčitých tvarů
naděje
nevědomost dítěte
o ceně ostrých drahokamů
které se ve světle hudby
rozsvěcují a pulzují neexistujícími barvami lidského dechu
při dotecích drápů zlosti
které dávají přednost marnivosti
pro vlastní potěchu
neexistující barvy dechu
čmouhy na amatérských fotografiích
a rozřezané žíly ovcí
z kterých dosud crčí komický proud krve
a lymfy a plasmy a jiných tekutin
které olizují a ochutnávají
zaslepení zločinci a vrahové
zapomenutí bohové
s nejasnými jmény
rozervané konsonanty
pár divných čar
poslední artefakty naděje.
***