Zítřky

Potácíš se po křivolaké cestě životem

Tváříš smutně jak oběť vlastních rozhodnutí

Ztracena mezi lidmi mizíš v davu 

S hlavou skloněnou čekáš na vzplanutí

Kdy tvé city opět zahoří 

A přestaneš se nenávidět 

Za slabost co ji tvoří

Nevidíš co je opravdu vidět 

Není čas vracet se ke starým dnům 

A kráčet po úzké cestě která vede k výšinám 

Vlastní rozhodnutí , dej průchod pocitům

Věř že nic nekončí ale teprve začíná

Hledáš nebe které jsi ztratila

Slzy neutěší bolest tvého hříchu

Už se nevrátí čas co jsi promarnila

Zatrať svou malichernost pýchu

Podívej se do hlubin svého nitra 

Co můžeš tím ztratit víc než jen co už je pryč

Nikdy nevíš co bude dál a co přijde zítra 

Do budoucnosti musíš vzpřímeně jít