MÁ ÚPORNÁ POEZIE
MÁ ÚPORNÁ POEZIE
MÁ ÚPORNÁ POEZIE
má poezie
nekoření v truhlících po cizích verších
nesplétá podle žádných předloh vzory
vyrůstá z úhorů přímo ve mně
ze štěrbin mé udusané půdy
po níž už kdekdo přešel
mnozí i zakopli o její výmoly
leckdo si do nich i kopl
a někdo si přitom ukopl i palec
má poezie
si roste navzdory
poučkám šlechtitelů
i mé nedbalé péči
necpe se do regálů
pro výstavní kousky
je málo mytá
nepředvídatelné chuti
roste tehdy
kdy sama si zamane
nechce se předvádět
a komukoli nutit
je jako plevel samozřejmá
stejně tak nepoddajná
drze se i vzpírá
(bláznům pro radost
a povolaným k zlosti)
zahynutí
Praha, 6.8.2017
https://www.youtube.com/watch?v=L3RbtfRke2Y
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tvé verše ráda pročítám
tak, jak je píše život sám
a mají různou náladu
to jak je život na tahu
a v nich vidím, jak se daří
a někdy i sny jak se maří...
10.08.2017 11:18:30 | JSJ
Neměň ani zálivku, ani půdu, nepřidávej žádné hnojení, snad ani zahradníka se nesnaž měnit, jen ji nech volně růst, klidně i nadivoko...:-)
07.08.2017 11:17:44 | Dreamy