DROBNÁ DÍVKA

Pláče drobná dívka
a slzy padají do klína
jako rosa na čerství hrob
ztratila přítele
co poprvé vzal ji do kina
a prst dal zlatavý kov

vzala si ho netečnost okamžiku
druhá strana druhý břeh
nekonečno snad i věčnost
tolik otázek tolik otazníků
jen jeho chuť uvízla na rtech
jako plachá zranitelnost

co s každou vzpomínkou
vězní srdce
jako přítomnost v budoucnosti obraz

kdy zachycená přítomnost
je vlastně minulostí v budoucnu

jak namalovat lásku
aby nebolela

pláče drobná dívka
a slzy se vlévají
do okřídlených bodláků
co jako nádherní a nezkažení odlétají napříč novým epochám.