A tak se zrodila žárovka

dneska mi všichni připadají cizí
jiní umělí vzdálení
tak jsem šel za tebou


čas co je to čas to je buňka v lidském těle
která exploduje a zabije slunce počasí trávu mraky
i pracující?
ty taky
a zabije v řece raky na souši krávy ovce kozy
neroztříští se o betonovou stěnu
vnikne do těla a
tam se usadí
buduje a expanduje bortí všechno kolem sebe
pohlcuje dlouho živé
vstřebává a absorbuje
bují všude

transformuje




chci tvoje kozy
než zemřu chci je mít u sebe
chci je mít tady jen pro sebe
chci je chci
mít
nad hitlerem moc
utíkat stalinovi z náruče
nosit po dědečkovi papuče
létat s tebou papírovým letadlem
a doufat že s ním nespadnem
chci se rozložit na atomy
a spojit tak naše těla
chci být v tobě sám sebou
a ne dívat se
jak jsi mi zase
ty svině
uletěla