Zmar nebo stár

tak si zažehrej
co hrdlo ráčí
a bandaska na krku
unese
zařvi si v němym lese
dumku o velkym sráči
i když bys nejradši
zmuchlal tuhle štaci

dejchej po kouskách
i když ti pohled
klouže do ďoury
za vysokej parapet
přesto že slintáš
po těle tý lesklý coury
když ohejbáš další
rozpálenej hřbet

nech život v kapse
i když je utahanej
po divoký masturbaci
jak zvědavěj měkkejš
mraky se lámou
v kolenou
a opona
ač křehce
visí u nebe