Světlo života (Čti mezi řádky)

Padám bez šance chytit se 

Nevidíš ty rány uvnitř mě 

Proč stále tak snažíš se 

Zyvři oči , zkus jít ve tmě 

 

Poslouchat hudbu uvnitř deště 

Nikdy neuvidíš ten kus mého já

Co ode mne očekáváš ještě 

Třepot křídel zmizel , již se nám o něm jen zdá

 

Čekáš světlo tam kde zůstala jen tma 

Trpitelů kteří zůstali v půli cesty domů

Nevrátí se , jen stín který jejich podobu má

Někdo jen s podobnou tváří tomu 

 

Kdo kdysi byl nejšťastnější právě s tebou 

Za tichým hlasem který našeptává 

Prosím buď znovu sám sebou 

I když je to těžké , prostě se to stává 

 

Doteky přátel kteří stále doufají 

V zázraky ve které věří 

Srdci svou víru nadále našeptávají 

A z křídel opadalo bílé peří

 

Křídla která měla mě nést 

Tam kde byl jsem opět tím kým kdysi 

Ale ten pocit nedá se snést 

Mříže které mě vězní a duši mou dusí

 

Duch vytrval ale tělo je slabé 

Postrádá sílu života , tebe samotnou

Posílám rozloučení ze dna labe

Naposledy natahuji se ke slunci než jsem pohlcen temnotou