Pomalinku jedu dál,
avšak to jde ztuha.
Práce trochu polechtá,
je to řádná vzpruha.
Lenošení musí pryč,
nepustit ke slovu.
Jinak budu šedá myš,
co začíná znovu.
Podporu i motivaci,
sunu stále k sobě,
milá říká recitaci,
makej, je to v tobě.
Sám to také cítím a
dopředu se tlačím.
Poté trochu kvílím,
říkám že už mi to stačí.
Avšak není nikdy dost,
velikánské píle.
O to větší mám radost,
když je volná chvíle.
Občas člověk přestane,
musí si sám pomoct.
Také mě to přepadne,
zrádná je ta lenost.