Ráno na Neptunu
Ráno na Neptunu
To ticho krutého probuzení,
chladného jak Neptunovy síně,
když z matných vzpomínek
v zapomnění, /prokleté/
neodvratně mizí poslední obrazy
a doznívající tóny společného smíchu.
// Zdálo se mi o Tobě
chladného jak Neptunovy síně,
když z matných vzpomínek
v zapomnění, /prokleté/
neodvratně mizí poslední obrazy
a doznívající tóny společného smíchu.
// Zdálo se mi o Tobě
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
