Rána

Rozbité srdce krvácí v dlani,

na střípky ledu roztříštěné.

Jej drží bílé ruce, bledé,

div střepy kůži neporaní.

Srdce žije, tepe v dechu,

člověk vyrval si jej z těla.

Naděje dávno odletěla,

není po ní vidu, slechu.

Člověk s dírou v hrudi stojí,

očima hledí do dáli,

kde dříve děti výskaly,

teď každý se jít bojí.