Říjen

Nemohl to být nikdo jiný než bůh,
kdo uchopil kleště
a tahal ze světa hřebíky,
které hrozně naříkaly.
Ležíce na dlani nakláněly hlavy
prohnutí v pase
jako svědkové zašlých dní
s kůží pochroumanou do krásy.

A nemohl to být nikdo jiný než bůh,
kdo je očistil
jako klobouky klouzků
a s úctou uložil.

A když nikdo jiný než bůh jich měl plné vědro
máchl pažemi
a celé je vysypal.

A večerní obloha se zbarvila do rezava
já stál
se slovy:
"je říjen
a je krásný!"