Albedo

Až do samého konce
budu se rvát
za právo na světě být
pro touhu a lásku umírat

Děkovat Bohům za dary
které přišli z nebes
za všechny zdary a nezdary
za úrodu kterou seslal Veles

S nadějí a snad už s pokorou
po cestě špinavé dál kráčím
i když nohy občas dál už nemohou
a každým krokem si je v blátě smáčím

Jizvy na duši co pálí
však časem stejně přebolí
pořád vidím světlo v dáli
uspěje ten kdo se nebojí

Spálené jsou mosty za zády
a stavět nové je těžká věc
jak o hůl opřít se o kamarády
a vyrazit s úsměvem na steč

S vírou v zítřek krásný
osvětlovat lesy temné
s touhou poznat světa krásy
dokázat nést těžké břímě