Osudová
Osudová
co víc člověk může po osudu chtít,
než být obrán o všechno,
od naděje po lásku,
a muset zas sám dál jít.
co víc člověk může od osudu žádat,
než z ruky si jej nechat hádat,
a spatřit skutečnost:
že před tímto trápením
není úniku ni na věčnost...
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Pěkná báseň, ale zas tak smutně bych to neviděla .-)
..ST..
19.01.2021 13:37:17 | Jaruška
zdravím pro změnu opět u neveselé básně. ale asi to bude tím, že těch tu nemám málo. jak říkáš: tak smutné to zas není. ono vlastně je, pokud se člověk nedokáže smířit s tím, že to tak je, a nenajde zpsůob, jak se navzdory tomu vydat na cestu životem. nebo tak to aspoň vidím já ve svém studentském věku.
19.01.2021 13:45:29 | ElaJah
Myslím si, že to vidíš dobře. Máš hluboké cítění a vnímavost, takže student, jakého mají profesoři rádi.
Už jsem dlouho neslyšela, aby mladý člověk četl jen tak od sebe zrovna toho Bezruče, kterého zmiňuješ ve druhé básni.
Kdyby bylo víc takových mladých osůbek, kteří vnímají, pozorují, cítí...
19.01.2021 14:50:10 | Jaruška