Podzimní večer

Vůně čaje se line pokojem,

Když sedím na posteli a přemítám

Nad tím, kolikrát jsem to chtěla vzdát,

Nad tím, že to nespočítám.

Nad počtem nálezů a ztrát.

Otevírám knihu a písmo se slévá v jeden velký zmatek.

Chci nazpátek

Do časů, kdy jsem ještě byla celá,

Neroztříštěná bytost

Nemající zlost

Na všechny a na vše,

Především uvnitř sebe.

Hledám pravdu

A nacházím jen prázdnotu.

V místnosti bez oken a bez dveří

Nikdo tomu nevěří.

Jsem vězněm

Uvnitř svojí hlavy

Tyhle stavy

Nepřestanou.

Někde na zdi tikají hodiny,

které mi dávají vědět,

že můj čaj už vystydl.