Pozorovat jak se chtíč
sráží v kapkách na tvé kůži
pokrývá ji úplně celou
jak planetu zem holou
v drobounké skořápce jinovatky
ukrývá se tajemství chybění
okořeněné trochou lásky
pozorovat jemné vrásky
kolem tvých úst
ten pocit, že něco zakázaného
započalo naplno růst
Zajímalo by mě
kdy přeskočila ta jiskra
a z kamarádství
stala se posedlost
zžírá všechny
zaběhlé zvyky
jak plameny usedlost
spaluje mě zevnitř
lež a klamání
porážky mých slibů
nedělám nakonec chybu
Jak strom
chci zas cítit
tu řeku vlhkosti
mezi tvými stehny
brzké ráno
kdy pavučiny jinovatkou
jsou protkané
jde slyšet vzdechy
posedlostí utkané
proč je to tak moc krásné
odpovědi bojím se a nedočkám se
.
.
.
snad protože to je zakázané