Co lepšího, než v představách svých žít,
rozhodovat, co se bude, či nebude dít.
Mít kontrolu nad vším a všemi,
zaručení stoprocentní úspěšnosti.
Žádné nedostatky, žádná odmítání,
milí lidé a vřelá přivítání.
Takový bezchybný život, chtěla bych žít,
nebaví mě stále jen dokola snít.
Možná chyběla by mi spontánost,
jež dokazuje skutečnost,
krutá realita s nožem v ruce,
utichám a zanikám trpce.
Chvíli chci nechat vše osudu,
otázkou je, co dostanu,
když nic neudělám, nic se nezmění,
tahle skutečnost mě ubíjí.