PSÍ OČI
PSÍ OČI
PSÍ OČI
jakmile jsem vyšel na ulici
lekl jsem se běžícího černého psa
co sám se vylekal
mnou zprudka otevřených dveří
v momentě odskoku
mě skenovaly jeho vystrašené oči
za rohem jsem ho minul zas
když močil v podřepu na trávníku
vlastně močila
byla to přece fena
k psí známce na krku
jí chyběl pán či paní
a zase ty psí oči
po mně vystrašeně louply
obešel jsem ten pohled obloukem
jako když míjím bezdomovce
co denně táboří na schodech zavřené lékárny
a popíjí krabičáky uprostřed špačků přímo na náměstí
a tvářil se podobně
jakože nic
pouze svíravá lítost
co se mě náhle zmocnila
byla víc opravdová
když jsem zaháněl
tu dotěrnou otázku
na kterou se vždy stydím
hledat odpovědi
proč zatoulaných psů
se neštítím
Praha, 26.10.2017
https://www.youtube.com/watch?v=VW2Hi2v1Vic
Komentáře (25)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Pro jednoho zbytky z popelnice, pro druhého prostřený stůl. To mají lidé i pejsci někdy společné. Nezbývá, než chtít najít tu správnou cestu, co s tím.
03.11.2017 17:03:59 | Iva Borecká
mám to stejně, i když nedávno mě jeden kousnul do ruky...zákeřná povaha co přijde nechá se hladit, sežere kostičky a druhý den vystartuje a ťafne...ten pocit strachu, co mi projížděl potom celým tělem jsem neprožila desítky let...a spustila to jediná myšlenka strachu...moje chyba :)
02.11.2017 19:16:12 | Malá mořská víla
Nevděk světem vládne - někdy možná i tím psím... ;-)
02.11.2017 22:50:45 | Amonasr
Je divný ten pes ...taky na něj jen řvou možná i dostane...víš, pak bych se nedivila...zákeřně se chce nadřadit, když jsi cizí...:( ono je to jako mezi lidmi
Ruda Desenský by ho kousnul a byl by klid...já si netroufám :)
03.11.2017 00:08:19 | Malá mořská víla
Jé, taky znám jednoho zvířecího psychologa - budu se ho muset někdy zeptat, jestli taky kouše psy... :-D Ale Ty to, Gábimo, fakt raději nezkoušej... ;-))
03.11.2017 09:35:36 | Amonasr
...při pohledu na vášně lidí o psí miláčky (fota,lékaři,...) někdy lituji toho, že jsem člověkem...Kdybychom se tak zajímali o lidi, lidičky kolem sebe, které denně míjíme, které překračujeme...
02.11.2017 10:36:42 | Šípková Růženka
No právě... Díky za Tvou reflexi - určitě bychom neměli být lhostejní k lidem, kteří se octli z jakýchkoliv důvodů na okraji nebo spíš za okrajem společnosti. I když ono je to i složitější. S příchodem zimy se z pražských tramvají opět začnou postupně stávat spíš odporně páchnoucí pojízdné útulky pro lidi bez domova než prostředky určené k běžné dopravě. A to už přesahuje možnosti řešení jednotlivce či jeho soucitu - nesoucitu. Přitom magistrát či jednotlivé obvodní úřady se také tváří v podstatě jakože nic. To by ale bylo na dlouhou diskuzi, která by se měla vést především asi spíš tam, kde může dospět k nějakému smysluplnému a hlavně systémovému řešení...
02.11.2017 11:01:36 | Amonasr
...kde je to místo kde se dojde k systémovému řešení?...:-)
02.11.2017 15:32:28 | Jort
To kdybych věděl, Jorte ;-) Každopádně by na to ale měly pamatovat různé sociální vládní programy nebo i programy samospráv. Armáda spásy, Modrá hvězda naděje apod. jistě můžou různě pomoci, ale koncepčně řešit tenhle problém není podle mě v jejich silách, ani jejich posláním. I kdyby ale někdo s nějakým dlouhodobým řešením přišel, nebude to jistě snadné a nebude snadné ho ani naplnit. Ale nejsme tak chudá společnost, abychom stále víceméně nečinně přihlíželi tomu, jak tihle lidé mrznou v zimě na ulicích jak prašiví psi. Jenže tohle volby nevyhrává a media to neprodává...
02.11.2017 16:29:08 | Amonasr
...mě se to tak nedotýká, i když taky sem tam tyto lidi vidím...ale taky vím, že ne každý z nás chce žít jako většina a vybere si tento způsob života jako svou cestu...chtěl se tak narodit a těžko mu to vymluvíš...je to jeho svoboda...mě je spíš vždycky líto těch dětí, ti to těžko ovlivní...
02.11.2017 11:52:56 | Šípková Růženka
Pokud si to někdo vybere dobrovolně, a takoví jistě jsou, je to jen jeho věc do chvíle, kdy tím neobtěžuje své okolí. Jako ostatně u čehokoliv jiného. Pokud se ale někdo octne v nouzi shodou nešťastných okolností, měla by mu společnost dokázat pomoci a nenechat ho lhostejně takto potupně a nedůstojně živořit. Praha plná povalujících se mezi odpadky a zapáchajících a opilých, možná i zdrogovaných bezdomovců, nejen u Hlavního nádraží, supermarketů a hypermarketů, ale stále více i na dalších frekventovaných místech, to je dost odpudivá vizitka i města samotného. Děti mezi nimi nevídám, ale pokud by byly, jistě by to bylo o to smutnější. Například v Indii nebo i jiných zemích mi tyhle žebravé špinavé děti vždycky rvaly srdce, na to se zvyknout nedá - až tak hluboko se snad nepropadneme...
02.11.2017 16:17:21 | Amonasr
...snad tak hluboko ne, žijeme v křesťanské Evropě...
02.11.2017 18:54:36 | Šípková Růženka
;-)
02.11.2017 19:02:09 | Amonasr
Dnes jsem zaslechla, že i Matka Tereza řekla, zvířata i psy mám ráda, ale nesmí nahradit místo dítěte. Hezká myšlenka. A děkuji, že jsi o tom včera napsal a dnes jsem to mohla slyšet.
03.11.2017 08:02:55 | Šípková Růženka
Dnes ráno jsem zaslechl v rádiu pro změnu Václava Malého, a také tuto problematiku zmiňoval... Je zvláštní, jak se to někdy v éteru kolem nás zajímavě kupí... :-)
03.11.2017 09:38:07 | Amonasr
...svět je zvláštně propojen...jen ne každý slyší ta stejná slova...
03.11.2017 10:03:49 | Šípková Růženka