Od temnoty ke světlu

Dírou ve zdi pozorovat svět
Očima co neviděli krásu
Utrhnout nového dne květ
Natahujíc se pro svou spásu

Dál nezapomenout na ty dny
Kdy vše bylo zastřeno tmou
A vše se zdálo beznadějný
Proč všechny hlasy zaniknou

Topíc se v hlubinách
Kam světlo nedopadá
V temných končinách
Mysl se rozpadá

Život prý krásný má být
Ale jen lže svou ironií
Nepřišel s návodem jak jej žít
S každým krokem slyš tu symfonii

Jak srdce tluče hudbu která
Ti v mysli zůstává a nepřestává znít
S každou vteřinou vyhrává
Tóny které znáš a které chceš mít

Znovu se nadechnout
Tak jako poprvé
Zbavit se těch pout
Které svázali podruhé

Jít dál a nemít strach ze zklamání
Do výšin života jak jen smíš
Jen ty můžeš osud chytit do dlaní
Co po něm chceš nakonec jen ty víš

Život už nezměníš rád si pohrává
Nakonec člověk může vyprávět
Když se smrtí ruku si podává
A svým nejbližším zanechá pár vět

Jsem volný jako pták
Už nemám strach co bude se dít
Odplouvám jako mrak
Střetneme se až budete o mě snít